Odborník radí: jaké popelnice a odpadkové koše pořídit do firmy

Jak mají firmy přistupovat k povinnosti třídit odpad? Musí vždy nakoupit speciální nádoby na tříděný odpad? Jsou povinny dodržovat barevné rozlišení?

Povinnost třídit odpad vyplývá ze zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Týká se každého, při jehož činnosti vzniká odpad, tedy i firem, společností a osob samostatně výdělečně činných. Každá firma je povinna odpady třídit a soustřeďovat odděleně, a to v místě vzniku odpadu. Třídění je třeba provádět podle jednotlivých druhů odpadu. Každý odpad má své katalogové číslo, stanovené v tzv. Katalogu odpadů (vyhláška č. 8/2021 Sb.). 

Většina firem si proto pořídila své barevné kontejnery a definovala si interval svozu podle svých potřeb u místní svozové firmy. Je třeba upozornit, že firmy nemohou jen tak využívat barevné kontejnery na ulicích. Ty jsou pro obecní systém, tedy pro občany. Existuje možnost tyto obecní nádoby využít, pouze však po dohodě s obcí a za podmínek stanovených obcí. 

Pro firmy bývá často výhodnější zajistit si vlastní řešení u odpadové firmy, kterou si společnost vybere sama podle svých potřeb. Barevné kontejnery na tříděný odpad následně firma získá na základě smlouvy uzavřené s odpadovou firmou, případně zakoupí sama na vlastní náklady.

Na začátku je však důležité ujasnit si, jaké odpady firma produkuje a kolik jich ročně vzniká. Podle toho jsou pak zvoleny sběrné nádoby a intervaly svozu. Odborná odpadová firma s tímto samozřejmě poradí. 

Musí mít každá firma popelnici na všechny druhy odpadu – směsnou popelnici, popelnici na plast, sklo, kov, papír a bioodpad?

Ano. Zákon říká, že na jednotlivé vznikající druhy odpadů musí být samostatné nádoby. Jejich barvu zákon nespecifikuje, ale je praktické vycházet z toho, co je zde dlouhodobě zavedené. Pokud ale určitý druh odpadu ve firmě nevzniká a firma je schopna to případné kontrole prokázat, pak takovou nádobu mít nemusí.

V jakých případech může firma využívat obecní nádoby na tříděný odpad?

Jde to jen pro komunální odpady, u nichž obec zajišťuje třídění pro občany. Pro ostatní odpady stejně musí mít firma své nádoby a musí prokázat předání odpadů svozové společnosti (fakturou, smlouvou), musí vést evidenci odpadů a produkci odpadů jednou za rok ohlašovat, pokud překročí zákonný limit (600 kg vyprodukovaných nebezpečných odpadů nebo 100 tun ostatních odpadů za rok). 

Pokud firma produkuje pouze komunální odpad nebo odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, může tyto odpady na základě písemné smlouvy s obcí předávat do obecního systému, pokud to obec ve své obecně závazné vyhlášce umožňuje. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba předá do obecního systému komunální odpad, jehož je původcem, nemusí vést průběžnou evidenci odpadů podle zákona a nemá ohlašovací povinnosti pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila.

Kdy podle Vašeho názoru dává smysl, aby se firma nezapojila do obecního systému nakládání s odpady a domluvila si vlastní svoz odpadu?

Dává to smysl tehdy, když to není cenově výhodné, nebo pokud služba nabízená obcí neodpovídá potřebám firmy. Každá firma si musí zjistit a propočítat, jestli pro ni není výhodnější mít odvoz odpadů domluvený s volně vybranou svozovou firmou.

Obce mívají jednotně definované podmínky, intervaly svozu, ceny, apod. tak, aby to odpovídalo obecní vyhlášce a potřebám občanů. Tyto podmínky řadě firem nemusí vyhovovat. Je proto důležité, že je zde prostor svobodně si zvolit dodavatele služeb svozu a najít si samostatně kvalitní a cenově výhodnou službu, která vyhovuje potřebám dané firmy. 

Pak je tu ještě množina případů, kdy firmě vznikají odpady, které obec ve svém systému neřeší (typicky různé výrobní odpady, či odpady ze služeb). Ty si pak firmy vždy musí zajistit samostatně přes odbornou firmu. 

Existují výjimky ze zákonné povinnosti třídění odpadu? Kdy se udělují a v jakých případech k tomu obvykle dochází?

Ano, výjimka možná je. Od povinnosti třídění může firma upustit, avšak pouze na základě povolení místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Ten povolí odpady netřídit, pouze pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nutné (třeba je nelze zrecyklovat). Úřad může v povolení stanovit podmínky tak, aby nedošlo ke zvýšení nepříznivých dopadů na životní prostředí nebo zdraví lidí.

Podle zákona mají firmy povinnost zabezpečit odpad před únikem, odcizením nebo znehodnocením. Jak to mají prakticky udělat?

Technické podmínky soustřeďování odpadu stanoví vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady (č. 273/2021 Sb.). Zjednodušeně řečeno, odpady je vhodné třídit do k tomu určených barevných nádob, které se dají volně koupit. Odpady je vhodné mít v provozovně na praktickém místě, aby do nich nepršelo nebo je nerozfoukával vítr, a tak dále. Co se týče zabezpečení odpadů, to se dá vyřešit např. uzamykatelnými klecemi.

Je nutné nádoby na tříděný odpad umístit i do vnitřních prostor firmy? Pro zaměstnance nebo pro zákazníky?

Zákon nestanovuje žádný požadavek na umístění košů v části firmy, kde se pohybují zaměstnanci. Obecné doporučení je, koupit tolik košů, aby zaměstnanci mohli v provozu pohodlně fungovat. Povinnost třídit je samozřejmě i zde. Vyprodukované zaměstnanecké odpady mají charakter odpadu z domácností, katalogově jsou to tedy komunální odpady. 

V případě odpadů, které vznikají návštěvníkům, klientům nebo zákazníkům firmy na firemní provozovně, je zde také povinnost zajistit oddělené třídění odpadů, a to alespoň pro odpady z obalů papíru, plastů, skla, kovů a biologického odpadu. I tyto ‚‚návštěvnické‘‘ odpady jsou posuzované jako komunální odpad.

Jaká jsou pravidla pro nakládání s nebezpečným odpadem?

Pokud ve firmě vznikají nebezpečné odpady, určitě bych firmě doporučil formu jejich shromažďování konzultovat s odbornou odpadovou společností. Pro nakládání s nebezpečnými odpady platí, že odpad musí být shromažďován odděleně v odpovídajících nádobách, které zabrání úniku odpadů. Často jsou nádoby proto ještě ve speciálních skladech nebezpečných odpadů, v záchytných vanách apod. Firma je dále povinna zajistit, aby nebezpečné odpady byly vždy označeny nejen katalogovým číslem a názvem odpadu, ale také kódem a názvem jeho nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem.

Dále je původce povinen zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu s podrobným popisem odpadu a dalšími údaji ohledně bezpečnosti práce, první pomoci nebo opatření při havárii, a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit. Pracovníci manipulující s tímto odpadem musí být proškoleni. Symbolem nebezpečnosti musí být označeny i vstupy do prostor, kde jsou nebezpečné odpady umístěny. 

Při přepravě nebezpečného odpadu je pak nutné přepravu ohlásit do elektronického systému evidence přeprav, tzv. SEPNO. Za ohlášení přepravy nebezpečného odpadu je zodpovědný primárně odesílatel odpadu. Je však možné, aby zpětně přepravu ohlásila odborná odpadová firma, tedy příjemce, který do elektronického systému potvrzuje, že odpad přijal a přepravu ukončuje.

Pokud firma, jako původce odpadu, přesunuje své nebezpečné odpady mezi svými provozovnami, stává se nová provozovna skladem odpadů firmy. K tomu musíte mít povolení krajského úřadu, mít zpracovaný provozní řád a musíte plnit i další povinnosti podle odpadového zákona, ale také stavebního zákona, zákona o ochraně vod a dalších.

Vedle zákona o odpadech je mnohdy zapotřebí řídit se i dalšími zákony, které kladou specifické povinnosti na nakládání s některými nebezpečnými odpady (např. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Specifické podmínky jsou kladeny zejména na odpady ze zdravotnictví. Zde bych rád upozornil na to, že infekční odpady nevznikají pouze v ordinacích lékařů, ale také v kosmetických salonech, tetovacích studiích, kadeřnictvích nebo zařízeních poskytujících vybrané způsoby sociální péče.

Tip: Česká asociace odpadového hospodářství vydala praktickou příručku pro firmy, která shrnuje jejich základní povinnosti v oblasti odpadového hospodářství.