[Rozhovor] Firmy bez požárního úseku by měly uchovávat hořlaviny v ohnivzdorném trezoru, radí hasič

Ochrana před požárem v dílně

Jaké máte zkušenosti s požárními riziky v dílnách?

Za největší riziko v dílně považuji hlavně elektrické nářadí na kabel. Většina akumulátorů dnes má ochranu proti přehřátí, ale elektrické kabely mohou být poničené. Ze spotřebičů někdy koukají dráty, nejsou dostatečně izolované, někdy jsou pod příliš velkým proudem nebo může vzniknout přechodový odpor. Stačí chvilka nepozornosti, vyskočí jiskra a když dopadne na hořlavý materiál, požár je na světě.

Jak se v dílnách před požárem chránit?

Hořlavé materiály mějte vždy v bezpečné vzdálenosti od elektrického nářadí – obzvlášť opatrní musí být například svářeči. Při práci s hořlavinami je důležitý taky ochranný oděv a správné skladování nebezpečného materiálu.

Skladování hořlavin

Máte nějaké obecné pravidlo ke skladování hořlavin?

Záleží na tom, co se skladuje. Přesné pokyny vždy najdete na obalu od výrobce. Proto je uchovávání hořlavin v původních obalech velmi důležité. Nám hasičům usnadňuje práci, když hned vidíme, s jakou látkou máme tu čest a jak přistupovat k jejímu hašení – třeba jestli můžeme hasit vodou.

Ve firmách, kde se hořlavin skladuje více, se prostory dají rozdělit na jednotlivé požární úseky, které jsou od sebe odděleny protipožárními dveřmi.

Pokud je ve firmě malé množství nebezpečných látek, doporučuji je uložit do certifikované protipožární skříně. Je to levnější řešení než stavební úprava a zabudování protipožárních dveří. A efekt je více méně stejný – podle certifikace a typu skříně víme, jestli máme k dobru 15, 20 nebo i 30 minut, než se požár k hořlavinám probojuje.

Za protipožárními dveřmi nebo v trezoru by rozhodně měly být látky 1. třídy hořlavosti a materiály s nízkou teplotou vzplanutí.

Ochrana před požárem v průmyslovém provozu

Jaká jsou další nebezpečí číhající v průmyslových halách nebo skladech?

Dejte si pozor na stará zářivková svítidla a světla. Obecně jsou problémové zastaralé elektrické rozvody. Z elektronických zařízení ve skladu jsou rizikové zejména elektrické vysokozdvižné vozíky. 

Nikdy nelze vyloučit ani lidský faktor: neopatrné zacházení s nářadím, kouření nebo nedbalost při manipulaci s otevřeným ohněm.

Jak začínají elektronická zařízení hořet?

Požár vznikne, když se v jeden moment potkají tři elementy: kyslík, hořlavý materiál (např. papír nebo látka) a iniciátor (vysoká teplota, jiskra ze staré elektroinstalace apod.). Občas dochází také k samovznícení, to už je ale něco mezi nebem a zemí.

Základní prevence je chovat se zodpovědně – například neodhazujte nedopalky mezi papír. Firmy v Česku obvykle všechny normy plní, takže se s požáry ve firmách moc nesetkáváme.

Co je základ, který by měly dodržovat firmy, kde je nebezpečí požáru vyšší (kvůli konstrukci budovy nebo práci s nebezpečnými materiály)?

Každá taková firma musí mít zpracovanou dokumentaci zdolávání požáru, kterou uloží na příslušnou stanici HZS ČR. V této dokumentaci hasiči vidí situační plán, kde jsou jaké látky skladovány a v jakém množství, informace o elektronické požární signalizaci, o požární nádrži a hlavně je tam kontakt na styčnou osobu, která zná provoz líp než hasiči.

Tuto dokumentaci máme na stanici a už při jízdě k zásahu do ní může velitel nahlédnout, vyhodnotí úroveň nebezpečí a spojí se s kontaktní osobou. Je opravdu důležité dokumentaci pravidelně aktualizovat, aby nás na místě nic nepřekvapilo.

Požáry v kancelářích

A co práce v kanceláři? Jakých chyb se lidé dopouštějí tam?

V kancelářích je potřeba dbát hlavně na správné vedení kabelů a elektroinstalace. Dráty musí být ve speciálních drážkách v podlaze a na stěnách v lištách. Když jsou navolno pod kobercem nebo za nábytkem, při manipulaci se ihned odhalí a v kombinaci s hořlavým materiálem to může zapříčinit vznícení.

V kancelářích je riziková taky veškerá výpočetní technika, nabíječky a varné konvice v kuchyňkách. Dnešní spotřebiče ale mívají ochranu a navíc v kancelářích pořád někdo je a vznikající požár je rychle zpozorovatelný. Požáry v kancelářích nejsou časté.

Pokud má ale člověk, třeba majitel firmy, v kanceláři dokumenty nebo cennosti, o které nechce přijít, doporučuji uložit je do ohnivzdorného trezoru. Ten dokumenty uchová v bezpečí přibližně o 15–20 minut déle a dává nám prostor k hašení požáru.

Zásah hasičů a požární prevence

Co je první krok, když přijedete na místo hasit?

Prioritou je evakuace. Nejprve se musí dostat všichni lidi do bezpečí, až potom řešíme požár. Problémy nastávají ve chvíli, kdy je na místě hodně lidí, když jsou tam zranění nebo když situace neodpovídá tomu, co máme v dokumentaci.

Co byste doporučil firmám v rámci požární prevence?

Nepodceňte nácvik evakuace. V krizové situaci vzniká panika a chaos, který ji pořádně zkomplikuje. Pro nás hasiče je nejlepší, když přijedeme na místo požáru a vidíme, že už došlo k samoevakuaci – to znamená, že jsou všichni zaměstnanci na shromaždišti a my můžeme rovnou přistoupit k hašení.

V běžném provozu je důležité nechávat evakuační cesty volné – nemít je třeba zaskládané paletami apod. Samozřejmostí jsou hasičské přístroje, označené hlásiče požáru a únikové tabulky na správných místech. To všechno ve firmách pravidelně kontroluje příslušník oddělení požární prevence.
Dále bych chtěl apelovat na všechny, aby nechávali volné nástupní plochy pro požární techniku. Aby parkovali auta jen na vyhrazených parkovištích. Když se totiž něco děje, přeparkovat nestihnete. Informuje o tom kampaň 3 metry k životu.

Podělíte se na závěr o nějaké zajímavé výjezdy ze své praxe?

Jednou jsme vyjeli k hlášenému požáru v obchodním centru. Lidé už byli evakuovaní a zdroj požáru nebyl znám. Nakonec se ukázalo, že v centru byla nová pizzerie a poplach způsobila pára z nové pece.

Jindy zase EPS začala hlásit požár ve skladu a ukázalo se, že tam měli nový vysokozdvižný vozík se zábleskovým majákem. O žádný požár nešlo, čidlo EPS pouze zachytilo záblesky majáku.