Nastavení firemní kultury v oblasti BOZP
Ochranné prostředky chrání zdraví pracovníků. Přesto je někteří pracovníci nepoužívají. Co jsou podle vás nejčastější důvody?
Nejčastěji je to dáno firemní kulturou – ne nadarmo se říká, že „ryba smrdí od hlavy“. Takže ve chvíli, kdy na používání ochranných prostředků nedbá management, tak na to nedbají ani zaměstnanci. Zažili jsme třeba případ, kdy vedoucí chodil po výrobně v žabkách a ostatní nabádal, aby si vzali pracovní obuv. Samozřejmě bez úspěchu.
Funguje to i opačně – když je firemní kultura nastavená tak, že se ochranné prostředky nosí, tak je to úplně automatické a nikoho ani nenapadne, že by si nevzal obuv nebo rukavice. Takové firmy mají mnohem menší úrazovost.
Jak ale takovou firemní kulturu vytvořit? Co nejlépe funguje?
Osvěta ohledně OOPP je podle mě samostatná marketingová disciplína ve firmě. Je fajn, když využijete mix aktivit: od článku ve firemním časopise přes informační plakáty až po školení a individuální rozhovory.
Informace na plakátech doporučuji doplnit o vizualizace – hned ke vstupu do výroby třeba umístěte obrázek, jak přesně má být zaměstnanec oblečený, než vstoupí na pracoviště. Je jedno, jestli obrázek vytisknete nebo promítnete na LCD obrazovku. Důležité je, že to má každý zaměstnanec pořád na očích.
A potřebná jsou samozřejmě i pravidelná školení v BOZP. My třeba na našich školeních v PREVENTADO hodně vysvětlujeme, proč vůbec ochranné prostředky nosit – ukazujeme na vědeckých studiích a obrázcích, jak přesně si pracovníci poškodí zdraví, když prostředky nosit nebudou.
Úplně nejúčinnější je ale z naší zkušeností individuální rozhovor 1:1 manažerů s pracovníky. Tam totiž odhalíte přesné důvody, proč ochranné prostředky nenosí – jestli jim nějak vadí, nevyhovují nebo se jim prostě nechce.
Stáhněte si plakát, který vám napoví, jak se na pracovišti chránit.
Důsledky nenošení ochranných prostředků
Jaké jsou nejčastější zdravotní následky nenošení ochranných prostředků?
Jsou to úrazy končetin, například pořezání. A pak různé nemoci z povolání, třeba poškození dýchacích cest a ekzémy ze špatného použití rukavic. Nejsou rukavice jako rukavice: některé totiž při kontaktu s chemikálií po určité době ztrácí účinnost a začnou propouštět – takže se vždy dívejte na potřebné certifikace a testy, aby výrobek opravdu chránil před riziky, které u vás v práci hrozí.
Plakát připomínající rizika práce ve výškách. 
Tam kde se pracuje s těžkými balíky, se vyplatí znát správnou techniku zvedání. 
Výstražná tabulka připomíná, co všechno zkontrolovat před vstupem do výroby.
Jak často měnit ochranné prostředky
Je nutné ochranné prostředky pravidelně měnit? Jak k tomu z vaší zkušenosti zaměstnavatelé přistupují?
Ochranné prostředky se obnovují vždycky, když přestanou plnit ochrannou funkci. V praxi se většinou sami zaměstnanci přihlásí s tím, že už mají roztrženou rukavici, montérky nebo boty. Legislativa nevyžaduje, aby zaměstnavatel ochranné prostředky měnil po konkrétní době. Často se k tomu zaměstnavatelé „upisují“ sami dobrovolně a třeba pracovní obuv mění po 1–2 letech.
Proškolení k ochranným prostředkům
Jak docílit toho, aby pracovníci ochranné prostředky používali správně?
Každý zaměstnanec je k používání ochranných prostředků proškolen v momentě, kdy nastupuje. Dozví se, co a jak má používat a jak se o to starat. Způsob použití je velmi důležitý například u respirátoru – většina lidí si ho nasadí špatně, a pak se jim do dýchacích cest dostane prach a mají dýchací potíže. Postup se pracovníkům zopakuje při periodických školeních BOZP.
A když se změní technologie ve firmě, může pracovník dostat zase nový ochranný prostředek. Firma třeba začne používat laser, pracovník dostane speciální brýle a je k nim proškolen.
Vybavit správnými ochrannými prostředky a zaškolit musíte i pracovníka, který jde vypomáhat nebo někoho zastupovat na jiné pracoviště. S tím se často setkáváme – pracovník používá ochranné prostředky ze svého „původního“ pracoviště, ale pro jinou pozici potřebuje jiné vybavení.
Nejčastější chyby
V čem se z vaší zkušenosti ve firmách při používání ochranných prostředků nejčastěji chybuje?
Hodně se setkávám s tím, že zakoupené pracovní prostředky nechrání proti rizikům, před kterými by chránit měly a nejsou přizpůsobené specifikům konkrétní pracovní pozice.
Uvedu příklad – zaměstnavatel si udělá analýzu rizik na pracovišti a zjistí, že má používat ochrannou obuv. Už si ale nespecifikuje, jakou přesně botu potřebuje – jestli s tužinkou nebo třeba s planžetou proti proděravění. Obuv, rukavice a další ochranné prostředky se totiž dle zákonných norem dělí do různých kategorií. A ty je třeba rozlišit, aby prostředek opravdu ochránil před riziky.
TIP: Přečtěte si, jak vybrat pracovní boty na zimu, aby v nich bylo teplo a předešli jste úrazům. >>
Nejhorší je zaměstnance poslat s poukázkou do prodejny pracovních prostředků a říct: „Kupte si něco do tisícovky.“ Zaměstnanec neví, co přesně potřebuje, a často si tak koupí něco, co se mu líbí vzhledově, ale ochrannou funkci to nemá.
Pak se taky často setkávám s tím, že firma všem nakoupí stejný typ pracovní obuvi, protože je třeba levný. Ten ale nemusí sedět všem, někomu bude třeba nohu i deformovat. A tak místo ochrany vzniknou další problémy, kdy si pracovníci řeknou: „Než v chodit v tomhle, tak to si radši vezmu svoje pohodlné boty.“
Proč se poradit s odborníkem
Jak zaměstnavatelům při výběru ochranných prostředků může pomoci přivolat si k ruce vás – odborníka na BOZP?
Na základě analýzy rizik vyhodnotíme a specifikujeme dle norem, které ochranné prostředky si mají nakoupit. Vědí, na co se při nákupu zaměřit a celý výběr se jim tím značně zjednoduší.
A také vždycky doporučujeme provést uživatelské testování. Když třeba nakupujete rukavice, kupte jich nejdříve menší počet a testujte, zda se v nich vašim lidem dobře pracuje a odolají třeba teplotním výkyvům, chemikáliím a dalším specifikům na pracovišti. Až pak nakupujte ve velkém.
