Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu?

Co je pracovní úraz

Pracovní úraz přesněji vymezuje zákoník práce (§ 271k zákona č. 262/2006 Sb.). 

Podle něj se pracovním úrazem rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovního úkolu a v přímé souvislosti s ním. 

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Mezi pracovní úrazy se může počítat i  „neviditelná“ psychická újma.

Příklady pracovních úrazů: 

• Recepční se v práci opaří vodou z kávovaru.
• Zaměstnanec se pořeže nožem ve firemní kuchyňce.
• Právník je fyzicky napaden svým klientem.
• Během služební cesty je zaměstnanec účastníkem autonehody, při které zemře jeho kolega. Zážitek jím těžce psychicky otřese.

Všechny zmiňované příklady splňují kritéria stanovená zákonem – od krátkodobého a náhlého působení jevu až po plnění pracovního úkolu či souvislosti s ním. 

V případě, že se tedy některý ze zaměstnanců zraní během činnosti, která vybočuje z plnění pracovních úkolů, nemusí to být jako pracovní úraz uznáno. Například pokud by se dva skladníci zabavovali během směny házením předmětů a jeden z nich se přitom zranil, o pracovní úraz se nejedná – neplnili pracovní povinnost.

Co není pracovní úraz

Naopak o pracovní úraz se nejedná, pokud se zaměstnanci přihodil při cestě do zaměstnání a zpět.

Příklady, kdy se o pracovní úraz nejedná:

• Zaměstnanec jde na oběd (pokud není kantýna součástí areálu zaměstnavatele) či k lékaři, po cestě zakopne, a zlomí si nohu.
• Zaměstnanec se zraní cestou k lékaři, který sídlí mimo objekt zaměstnavatele.

Jaké druhy pracovních úrazů rozlišujeme? 

1. Smrtelný úraz – poškození zdraví, jehož následkem nejpozději do 1 roka zaměstnanec zemře.
2. Závažný – poškození zdraví, jehož následkem je zaměstnanec hospitalizován více než 5 dnů.
3. Ostatní – poškození zdraví, jehož následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny.

Návod, jak postupovat při pracovním úrazu

Povinnosti zaměstnavatel při pracovním úrazu stanovuje opět zákoník práce (§ 105 zákona č. 262/2006 Sb.). Jak přesně pracovní úraz evidovat a kam ho hlásit, najdete v Nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

Ať se ve firmě stane sebemenší úraz, postupy dodržte, i včetně evidence. Vyplatí se vám to zejména ve chvíli, kdy budete u pojišťovny uplatňovat náhradu škody nebo majetkovou újmu, která v souvislosti s úrazem vznikla. V praxi navíc občas vznikají spory ohledně toho, zda se skutečně jednalo o pracovní úraz. Zákon určuje, že je to právě zaměstnavatel, kdo stanoví, zda se o pracovní úraz jedná. Pokud zaměstnavatel odmítá, že jde o pracovní úraz, může se poškozený pracovník obrátit na soud – i z toho důvodu mějte dokumentaci vždy v pořádku.

Povinnosti zaměstnavatele upravuje § 105 zákoníku práce. Zákon určuje, že je to právě zaměstnavatel, kdo stanoví, zda se jedná o pracovní úraz. Z toho v praxi občas vyplývají spory – pokud zaměstnavatel odmítá, že jde o pracovní úraz, může se poškozený pracovník obrátit na soud.

Jak postupovat při pracovním úrazu krok za krokem:

1. Zajistit místo úrazu a jeho okolí (např. zastavit stroj, odpojit energovody), případně poskytnout první pomoc,
2. objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance (pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje),
3. zapsat úraz do elektronické či listinné (papírové) knihy úrazů (i v případě, že zaměstnanec neodchází na neschopenku),
4. ohlásit vznik závažného a smrtelného pracovního úrazu bez zbytečného odkladu stanoveným orgánům a institucím (viz níže),
5. vyhotovit záznam o úrazu – jde o oficiální dokument, který se zasílá např. zdravotní pojišťovně,
6. zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím,
7. přijmout a provést nezbytná opatření, aby se zabránilo opakování pracovního úrazu.

Jak vyšetřit okolnosti vzniku úrazu

Vaší základní povinností je objasnění příčin a okolností pracovního úrazu. To probíhá za účasti:

• zraněného zaměstnance, dovoluje-li to jeho zdravotní stav,
• ostatních zaměstnanců, 
• svědků, kteří byli v době události přítomni,
• odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu nesmí zaměstnavatel bez vážných důvodů měnit stav na místě úrazu.

Víte, co patří do lékárničky na pracovišti a jak ji správně označit? Zjistěte to.

Zápis do knihy úrazů

Přesný postup, jak evidovat pracovní úraz, stanovuje Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu (č. 201/2010 Sb.).

Dle zákona musíte vést evidenci všech úrazů, i těch, kvůli nimž neskončí pracovník na neschopence. Zápis o úrazu musí dle zákona obsahovat tyto údaje:

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení úrazem postiženého zaměstnance,
2. datum a hodinu úrazu,
3. místo, kde k úrazu došlo,
4. činnost, při níž k úrazu došlo,
5. počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
6. celkový počet zraněných osob,
7. druh zranění a popis zraněné části těla,
8. popis události, při které došlo k úrazu,
9. druh úrazu (např. závažný, smrtelný…),
10. zdroj úrazu (např. stroj nebo pád z výšky),
11. proč k úrazu došlo (např. vadný stav stroje, nedostatečné vyhodnocení rizika),
12. jména svědků úrazu,
13. jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

Zaměstnavatel je také povinen vydat zaměstnanci na jeho žádost kopii nebo výpis údajů z knihy úrazů (v případě smrtelného pracovního úrazu vydá kopii rodinným příslušníkům), obojí na náklady zaměstnavatele. Toto pravidlo platí pro smrtelné, závažné i ostatní pracovní úrazy.

Záznam o pracovním úrazu

Pokud se pracovník zraní tak, že bude déle než 3 dny na neschopence (či dokonce zemře), musíte krom zaevidování úrazu do knihy sepsat tzv. záznam o pracovním úrazu. Jedná se o oficiální formulář, který pak posíláte institucím, např. oblastnímu inspektorátu práce či Policii ČR. Záznam vyhotovíte ve dvou kopiích a jednu dáte zaměstnanci, v případě úmrtí rodinnému příslušníkovi nebo jiné oprávněné osobě.

Hlášení pracovního úrazu – kdy a komu?

Je-li úraz zaměstnance vyhodnocen jako úraz pracovní, máte dle Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu (č. 201/2010 Sb.) také ohlašovací povinnost. Tu lze rozdělit na dva druhy – u smrtelných úrazů a u ostatních.

Ohlašovací povinnost u smrtelných úrazů
U smrtelných úrazů musíte ohlásit úraz bez zbytečného odkladu:

• územně příslušnému útvaru Policie ČR při podezření z trestného činu,
• příslušné odborové organizaci a zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, případně příslušnému obvodnímu báňskému úřadu (jehož dozoru podléhají pracoviště, stavby, činnosti nebo technická zařízení),
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal,
• zdravotní pojišťovně postiženého zaměstnance.

Ohlašovací povinnost u ostatních pracovních úrazů
U ostatních pracovních úrazů máte povinnost ohlásit úraz bez zbytečného odkladu:

• územně příslušnému útvaru Policie ČR při podezření z trestného činu,
• příslušné odborové organizaci a zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP, 
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, je-li pracovní neschopnost po úrazu delší než 3 kalendářní dny nebo je hospitalizace zaměstnance delší než 5 dní, 
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci vyslal.

TIP: Formulář k záznamu úrazu si stáhnete například na stránkách MPSV.

Odškodnění pracovního úrazu

Odškodnění zaměstnanec zpravidla obdrží poté, co si nechá od ošetřujícího lékaře vyplnit formulář příslušné zdravotní pojišťovny. Ten zašle do pojišťovny spolu se zdravotní dokumentací a ona odškodnění vyhodnotí.

Zaměstnanec má nárok na náhradu za bolest (tzv. bolestné) a ztížení společenského uplatnění. Pokud v důsledku úrazu dojde ke snížení příjmu, může zaměstnanec požadovat také náhradu za ztrátu na výdělku. 

Dále má právo na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, jako jsou výdaje na léky, zdravotnické pomůcky či rehabilitace. V případě zvlášť závažného poškození zdraví mohou být odškodněni i blízcí příbuzní zaměstnance.Na odškodnění mají právo všichni zaměstnanci – včetně těch zaměstnaných na DPČ či DPP.

Nepodceňte prevenci

Lektorka BOZP Lucie Pilnáčková uvádí, že za pracovními úrazy stojí často podcenění prevence a obcházení pracovních předpisů. Proto zdůrazňuje, aby vedoucí pracovníci komunikovali se zaměstnanci. A to nejen o tom, zda dodržují či nedodržují předepsané postupy, ale i co jim třeba ztěžuje podmínky a proč něco obcházejí.

„Při vyšetřování okolností úrazu se pracovníci inspektorátu práce většinou dostanou i k tématu kontrol na pracovišti. A právě tam bývá zakopaný pes. Často narážíme na tzv. trpěný způsob – znamená to, že pracovník nedodržuje pravidla (např. nenosí ochranné pomůcky) a jeho nadřízený na to nereaguje, i když o tom ví. A když se pak něco přihodí, tak dle Zákoníku práce je vinen zaměstnavatel, protože měl pracovníka kontrolovat.“

Lucie Pilnáčková, lektorka BOZP a první pomoci ve společnosti ERBO 1

S výběrem lékárničky, ochranných pracovních prostředků či bezpečnostního značení vám rádi poradíme. Stačí se ozvat.