Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu?

Co je a co není pracovní úraz? 

Podle zákoníku práce se pracovním úrazem rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů.

O pracovní úraz se jedná jen tehdy, když k němu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Mezi pracovní úrazy se přitom počítají nejen viditelná fyzická zranění, ale i „neviditelná“ psychická újma.

Příklady pracovních úrazů: 

• Recepční se v práci opaří vodou z kávovaru.
• Stavební dělník spadne do výkopu. 

Naopak o pracovní úraz se nejedná, pokud se zaměstnanci přihodil při cestě do zaměstnání a zpět.

Příklad zranění, které není pracovním úrazem:

• Zaměstnanec jde na oběd (pokud není kantýna součástí areálu zaměstnavatele) či k lékaři, po cestě zakopne, a zlomí si nohu.

Jaké druhy pracovních úrazů rozlišujeme? 

1. Smrtelný úraz – poškození zdraví, jehož následkem nejpozději do 1 roka zaměstnanec zemře.
2. Závažný – poškození zdraví, jehož následkem je zaměstnanec hospitalizován více než 5 dnů.
3. Ostatní – poškození zdraví, jehož následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny.

Jak postupovat, když dojde k pracovnímu úrazu?

Povinnosti zaměstnavatele upravuje § 105 zákoníku práce. Zákon určuje, že je to právě zaměstnavatel, kdo stanoví, zda se jedná o pracovní úraz. Z toho v praxi občas vyplývají spory – pokud zaměstnavatel odmítá, že jde o pracovní úraz, může se poškozený pracovník obrátit na soud.

Při pracovním úrazu musíte provést následující kroky:

1. Zajistit místo úrazu a jeho okolí (např. zastavit stroj, odpojit energovody), případně poskytnout první pomoc,
2. objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance (pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje),
3. zapsat úraz do elektronické či listinné (papírové) knihy úrazů (i v případě, že zaměstnanec neodchází na neschopenku),
4. ohlásit vznik závažného a smrtelného pracovního úrazu bez zbytečného odkladu stanoveným orgánům a institucím (viz níže),
5. vyhotovit záznam o úrazu – jde o oficiální dokument, který se zasílá např. zdravotní pojišťovně,
6. zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím,
7. přijmout a provést nezbytná opatření, aby se zabránilo opakování pracovního úrazu.

Jak vyšetřit okolnosti vzniku úrazu
Vaší základní povinností je objasnění příčin a okolností pracovního úrazu. To probíhá za účasti:

• zraněného zaměstnance, dovoluje-li to jeho zdravotní stav,
• ostatních zaměstnanců, 
• svědků, kteří byli v době události přítomni,
• odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu nesmí zaměstnavatel bez vážných důvodů měnit stav na místě úrazu.

Víte, co patří do lékárničky na pracovišti a jak ji správně označit? Zjistěte to.

Zápis do knihy úrazů

Přesný postup, jak evidovat pracovní úraz, stanovuje Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu (č. 201/2010 Sb.).

Dle zákona musíte vést evidenci všech úrazů, i těch, kvůli nimž neskončí pracovník na neschopence. Zápis o úrazu musí dle zákona obsahovat tyto údaje:

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení úrazem postiženého zaměstnance,
2. datum a hodinu úrazu,
3. místo, kde k úrazu došlo,
4. činnost, při níž k úrazu došlo,
5. počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
6. celkový počet zraněných osob,
7. druh zranění a popis zraněné části těla,
8. popis události, při které došlo k úrazu,
9. druh úrazu (např. závažný, smrtelný…),
10. zdroj úrazu (např. stroj nebo pád z výšky),
11. proč k úrazu došlo (např. vadný stav stroje, nedostatečné vyhodnocení rizika),
12. jména svědků úrazu,
13. jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

Zaměstnavatel je také povinen vydat zaměstnanci na jeho žádost kopii nebo výpis údajů z knihy úrazů (v případě smrtelného pracovního úrazu vydá kopii rodinným příslušníkům), obojí na náklady zaměstnavatele. Toto pravidlo platí pro smrtelné, závažné i ostatní pracovní úrazy.

Záznam o pracovním úrazu

Pokud se pracovník zraní tak, že bude déle než 3 dny na neschopence (či dokonce zemře), musíte krom zaevidování úrazu do knihy sepsat tzv. záznam o pracovním úrazu. Jedná se o oficiální formulář, který pak posíláte institucím, např. oblastnímu inspektorátu práce či Policii ČR. Záznam vyhotovíte ve dvou kopiích a jednu dáte zaměstnanci, v případě úmrtí rodinnému příslušníkovi nebo jiné oprávněné osobě.

Hlášení pracovního úrazu – kdy a komu?

Je-li úraz zaměstnance vyhodnocen jako úraz pracovní, máte dle Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu (č. 201/2010 Sb.) také ohlašovací povinnost. Tu lze rozdělit na dva druhy – u smrtelných úrazů a u ostatních.

Ohlašovací povinnost u smrtelných úrazů
U smrtelných úrazů musíte ohlásit úraz bez zbytečného odkladu:

• územně příslušnému útvaru Policie ČR při podezření z trestného činu,
• příslušné odborové organizaci a zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, případně příslušnému obvodnímu báňskému úřadu (jehož dozoru podléhají pracoviště, stavby, činnosti nebo technická zařízení),
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal,
• zdravotní pojišťovně postiženého zaměstnance.

Ohlašovací povinnost u ostatních pracovních úrazů
U ostatních pracovních úrazů máte povinnost ohlásit úraz bez zbytečného odkladu:

• územně příslušnému útvaru Policie ČR při podezření z trestného činu,
• příslušné odborové organizaci a zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP, 
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, je-li pracovní neschopnost po úrazu delší než 3 kalendářní dny nebo je hospitalizace zaměstnance delší než 5 dní, 
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci vyslal.

Prevence a komunikace jsou základ

Lektorka BOZP Lucie Pilnáčková uvádí, že za pracovními úrazy stojí často podcenění prevence a obcházení pracovních předpisů. Proto zdůrazňuje, aby vedoucí pracovníci komunikovali se zaměstnanci. A to nejen o tom, zda dodržují či nedodržují předepsané postupy, ale i co jim třeba ztěžuje podmínky a proč něco obcházejí.

„Při vyšetřování okolností úrazu se pracovníci inspektorátu práce většinou dostanou i k tématu kontrol na pracovišti. A právě tam bývá zakopaný pes. Často narážíme na tzv. trpěný způsob – znamená to, že pracovník nedodržuje pravidla (např. nenosí ochranné pomůcky) a jeho nadřízený na to nereaguje, i když o tom ví. A když se pak něco přihodí, tak dle Zákoníku práce je vinen zaměstnavatel, protože měl pracovníka kontrolovat.“

Lucie Pilnáčková, lektorka BOZP a první pomoci ve společnosti ERBO 1