[Rozhovor] Manipulace s břemeny na pracovišti: Nespoléhejte se jen na legislativu, radí odborník

Na co musíte jako zaměstnavatel dát pozor u práce s břemeny? Podle Radima Pektora, odborníka na ergonomii z PREVENTADO se v Česku nejvíce podceňuje přetěžování bederní páteře. Přispěla k tomu i zastaralá legislativa, která s přetěžováním zad nepočítala. To se však letos změnilo – čtěte, jaké změny přinesla novela o nemocech z povolání i jak chránit kolegy, aby se při práci s břemeny nepřetěžovali.

Manutan_Pektor_CZ

Co je to břemeno 

Co všechno si můžeme pod manipulací s břemeny představit?

Břemeno je předmět (fyzické těleso) o nezanedbatelné hmotnosti. Běžně se jedná o díly, balíky, přepravky, výrobky, ale i o zvíře, pacienta nebo i nebožtíka. Je důležité říct, že i malé břemeno, pokud s ním manipulujete opakovaně, představuje riziko pro zdraví. Třeba když dlouho překládáte balíčky čokolády z dopravníku na paletu. Manipulace s břemenem je cokoliv, co s břemenem děláte jako třeba zvedání, přenášení, posunování, strkání, tahání apod.

Hygienické limity práce s břemeny

Jaké jsou hygienické limity pro práci s břemeny?

Řekl bych, že je naše legislativa v tomto tématu trochu opožděná oproti jiným státům. Naše zákony obsahují jen limity pro zvedání a přenášení břemena a limity pro tažné a tlačné síly. Jsou to dost jednoduché předpisy, podle kterých může například muž zvedat 50 kg, pokud jde o občasnou manipulaci. Od ledna ale platí novela seznamu nemocí z povolání, která práci s břemeny řeší komplexněji. Zátěž posuzuje nejen dle hmotnosti, ale nově i třeba polohy těla či těžiště břemena. Nicméně zatím se teprve zavádí praxe a postupně se prošetřují nové případy nemocí z povolání nahlášené dle této legislativy.

Co je to kumulativní hmotnost? Souhrnná hmotnost všech břemen, která byla zvednuta nebo přesunuta během směny. Například: pokud pracovník v průběhu osmihodinové směny zvedne 100 břemen, každé vážící 10 kg, kumulativní hmotnost těchto břemen za směnu je 100×10 kg = 1000 kg.

Jaká jsou nejčastější rizika spojená s prací s břemeny na pracovišti?

Přetěžování bederní páteře je nejčastějším rizikem u nás – v Česku máme pro nemoci zad kolem 8 milionů prostonaných dní ročně. Jde o 2. nejčastější příčinu pracovní neschopnosti u nás a obrovsky podceňované téma. 

Potíž je opět v legislativě.  Představte si, že budu často a na delší vzdálenost přenášet krabice o hmotnosti 25 kg. Z hlediska legislativy to bude v pořádku, limit pro častou manipulaci (více jak 30 minut) je totiž 30 kg. A nepřekročím ani kumulativní hmotnost břemen u mužů v hodnotě 10 tun, protože břemena nezvedám tak často. Podle legislativy nic nepřekračuji, ale i tak neustále zatěžuji bederní páteř. Už u 5kg břemena mě budou bolet záda, pokud budu břemeno držet daleko od těla, předklánět se s ním nebo rotovat. Zadělávám si tak na chronické bolesti a trvalé poškození meziobratlových plotének.

bremena (1)
Přetížení pracovníků předejdete i proškolením, jak správně břemena zvedat. Můžete třeba pracovat s ilustracemi. Tato ukazuje správné zvedání těžkých břemen ze země. Zdroj: PREVENTADO

Jak jsme na tom ve srovnání s dalšími zeměmi?

Zatím nevíme, jak statistikami nemocí z povolání zahýbe novela. Odhaduje se ale, že v Česku jako nemoc z povolání kvůli bolesti zad uznané jen menší desítky případů ročně. Přitom třeba v Německu je to i 400 případů ročně. Německo je samozřejmě větší, ale je to i proto, že německá legislativa zohledňuje i problémy s krční páteří, řeší vliv vibrací nebo potíže s bederní páteří. Síto nemocí z povolání pro páteř, tedy i těch nahlášených, je mnohem širší.

Náš předpis pro nemoci z povolání je v Česku donedávna nepočítal ani s nemocemi bederní páteře, přitom jde o druhou nejčastější příčinu pracovní neschopnosti u nás

Řekl bych, že čím je země průmyslově vyspělejší a tedy i zdravotně, tím propracovanější má v této oblasti legislativu. V Německu je proto standardem používat při práci s břemenem manipulátor, zatímco v Česku se stále s břemeny hodně manipuluje ručně

Jak předcházet rizikům

Jakými postupy mohou zaměstnavatelé rizika při práci s břemeny snížit?

Minimalizujte ruční manipulaci a pokud to jde, investujte do technických opatření – manipulátorů jako jsou jeřáb, dopravníky, paletové vozíky, nastavitelné stoly

Eliminujte nevhodnou polohu páteře nebo paží při práci, aby se zaměstnanci nemuseli tolik shýbat, rotovat nebo zdvihat ruce. Nastavení pracoviště by mělo být vždy individuální – pokud na ranní směnu přijde žena s 150 cm a odpoledne zase muž o výšce 190 cm, oběma by mělo vyhovovat.

Čtěte, jak vybrat dopravník dle typu zboží. >>

Co dalšího může zaměstnavatel dělat?

Ze zákona musí každý zaměstnavatel provádět kategorizaci prací na pracovišti. Při ní zkoumá riziko práce na zdraví pracovníků, a to včetně manipulace s břemeny a přetěžování horních končetin. Většinou to řeší BOZP pracovník, který si nechá udělat měření/odborné hodnocení od autorizované laboratoře, třeba od nás z PREVENTADO. Na základě měření pak zaměstnavatel dostane doporučení, co zlepšit a kdy třeba pracovníky poslat na preventivní prohlídku k lékaři. 

Čtěte rozhovor s odborníkem, jak správně ochranné prostředky vybírat. >>

Máte tip na nějakou příručku nebo program, který mohou zaměstnavatelé využít?

Doporučuji třeba příručku Výzkumného ústavu bezpečnosti práce nebo checklist od Státního zdravotního ústavu. S hodnocením nemocí z povolání pomáhá i software BackSolver – vyhodnotí, jestli je manipulace s určitým břemenem v předklonu nebo v jiné poloze přes limit. Software vydal Státní zdravotní ústav a zatím ho mají k dispozici jen laboratoře jako my. Zaměstnavatelé se k němu zatím nedostanou, ale to by se s novelou mělo změnit.

Nejčastější chyby ve firmách

V čem se ve firmách v souvislosti s manipulací s břemeny nejvíce chybuje?

Zejména velké firmy v posledních deseti letech do ergonomie na pracovišti investují hodně. Horší situace je v malých firmách, které si to nemohou dovolit. A k tomu se všichni spoléhají na naši legislativu,  která nezohledňuje všechny faktory zapojující se do manipulace s břemeny. Zaměstnanci se pak často přetěžují, nedostanou technické prostředky nebo nejsou proškoleni, jak správně břemeno zvedat.

A když už si přijdou stěžovat, tak se zaměstnavatel často ani nezeptá, co přesně je přetěžuje. V PREVENTADO proto doporučujeme firmám tzv. participační ergonomii – aby vedoucí šli proaktivně na pracoviště a ptali se zaměstnanců, co je tam špatně, co by se dalo zlepšit.

Co byste na závěr vzkázal zaměstnavatelům, kteří chtějí víc dbát na zdraví zaměstnanců?

podporují i osobní přístup zaměstnanců ke zdraví a motivují je, aby se více hýbali. Mohou třeba uspořádat Dny zdraví, kde si zaměstnanci změří své zdravotní hodnoty, zajistit fyzioterapii či masáže na pracovišti nebo je povzbudit ke sportu. Přístup zaměstnanců k pohybu a zdravému životnímu stylu sice přímo neovlivní, ale aspoň je namotivují.


Další články, které vám pomohou