Jaké způsoby práce bude využívat budoucí firma?

Ačkoli se nové způsoby práce v poslední době rychle rozšířily, představují jen završení dlouhého procesu změn ve firmách. Firmy totiž dlouhodobě hledají nejlepší způsob, jak skloubit flexibilitu a produktivitu vyvážením očekávání a úsilí zaměstnanců s tlakem na výkon.

startup-3267505_1920

Nové způsoby práce: Jednoznačné potvrzení od zaměstnanců

Ačkoli musely být nové způsoby práce v některých případech zavedeny jako nouzové řešení, splnily přání drtivé většiny zaměstnanců, kteří dlouhodobě volali po změně. Podle průzkumu, který v listopadu 2020 provedla společnost Avaya ve spolupráci se společností pro analýzu dat Davies Hickman Partners, 83 % zaměstnanců nepotřebuje ke svému maximálnímu výkonu kancelář.

78 % zaměstnanců v EU dokonce vítá příležitostnou práci na dálku a střídání práce z domova a v kanceláři, jak uvádí  průzkum nadace Eurofond publikovaný v září 2020. Trend polonomádské práce je tak, zdá se, již neudržitelný.

Nedávné zkušenosti ukázaly, že tyto nové způsoby práce jsou vhodné pro většinu zaměstnání. Zaměstnanci by těžko chápali návrat ke starým způsobům, když se nyní ukázalo, že určité úkony lze vykonávat na dálku stejně efektivně a není tedy nutné cestování.

Nové způsoby práce pod mikroskopem

Nové způsoby práce budou klást důraz na flexibilitu a adaptabilitu pracovních prostorů. Není nutné zmiňovat, že budou primárně cílit na snižování nákladů, ale nabídnou také nový přístup k práci, který umožňuje paradoxně více spolupráce než tradiční pracovní prostředí tváří v tvář. V posledních letech se objevily různé formy práce, které budou v příštích letech udávat tempo firemního života.

Práce na dálku

Jedná se o nomádský způsob práce, při kterém zaměstnanci plní své úkoly z domova nebo z jiného místa za předpokladu, že mají přístup k potřebným technologiím (připojení k internetu, e-mail, firemní software, sdílené dokumenty atd.). Pravidla práce na dálku stanovuje zaměstnavatel a liší se společnost od společnosti (počet dní, rozvrh, schůzky s nadřízeným atd.).

Flexibilní pracovní prostor

Flexibilní pracovní prostor je takové uspořádání pracovního prostoru, ve kterém zaměstnanci nemají pevně přiřazené pracoviště. Flexibilní prostory se stále více prosazují v důsledku nárůstu práce na dálku, a to jako prostředek optimalizace kancelářských prostor, které jsou nyní opakovaně prázdné. V budoucnu bude flexibilní pracovní prostor znamenat pracovní prostor ve formě víceúčelového centra pro spolupráci či schůzky, který podporuje kreativitu nebo soustředění v závislosti na potřebách zaměstnanců. V porovnání s flexibilními pracovními prostoru se budou původní pevné kanceláře a otevřené pracovní prostory zdát zastaralé.

Coworking

Coworking znamená sdílené pracovní prostory, v nichž se nacházejí decentralizované kanceláře. Jejich výhodou je umístění poblíž bydliště zaměstnanců. Firma si pronajme sdílené pracovní prostory nebo patro v budově sdílené s jinými podniky.

Nové způsoby práce, které plní očekávání zaměstnanců

Tyto nové způsoby práce nejenže získávají značnou podporu mezi zaměstnanci, ale také umožňují společnostem zvyšovat svou atraktivitu a přehodnotit své způsoby řízení.

Flexibilita a obratnost

Posun k flexibilnějším způsobům práce se stává klíčovým faktorem náboru nových zaměstnanců (coworkingové prostory, flexibilní pracovní prostory, práce na dálku, digitální nomádi, práce na volné noze, intrapodnikání atd.).

V příštích několika letech se určujícím faktorem stane flexibilita při práci, a to zejména u mladších generací, které již práci nevnímají pouze jako konvenční námezdní práci. Tito noví zaměstnanci budou při volbách svých profesí „oportunističtější“. Pojem loajality vůči firmě bude mnohem méně výrazný než u jejich předků a bude provázen snahou měnit zaměstnání dvakrát tak často (v průměru 22krát za život ve srovnání s 11,7krát v předchozí generaci).

Pracovní podmínky budou stejně důležité jako plat nebo samotný popis práce. Firmy budou proto nuceny přizpůsobit se této skutečnosti, pokud budou chtít přilákat ty nejlepší talenty; ti si totiž budou vybírat práci, která jim za stejnou mzdu nabídne největší svobodu a autonomii.

Potřeba autonomie

Nové způsoby práce firmě přinášejí nejen atraktivitu, ale i výhody z hlediska produktivity. Zaměstnanec spokojený s dobrými pracovními podmínkami bude každodenně mnohem motivovanější a produktivnější. Průměrný zaměstnanec touží po větší svobodě a nezávislosti. Nepružné harmonogramy a vertikální hierarchie mají, zdá se, své dny sečteny. Budoucnost práce tkví nyní ve flexibilitě a spolupráci.

Nové požadavky odrážejí touhu být posuzováni podle výkonu a konkrétních kritérií, nikoli podle docházky, dochvilnosti nebo pocitu sounáležitosti se společností. Tato svoboda jde ruku v ruce s větší odpovědností a dosahováním stanovených cílů. V příštích letech se tak bude nadále rozvíjet tento nový vztah založený spíše na důvěře než na kontrole.

Kvalita života při práci

Různá míra mobility práce usnadní zaměstnancům život v mnoha ohledech. Poskytne jim větší flexibilitu při řízení svého času a plánu tak, jak uznají za vhodné a jak jim umožní okolnosti.

Pokračování trendu práce na dálku zjednoduší život zaměstnanců, osvobodí je od omezujícího cestování a uvolní dopravní zácpy a špičky. Umožní jim také lépe zorganizovat péči o děti.

Zaměstnanci velmi oceňují osobní přítomnost v práci pouhé 2 nebo 3 dny z 5, protože se zde rádi setkají se svými kolegy a opustí izolaci svých domovů, zatímco povinnost chodit do kanceláře 5 dní v týdnu mohou vnímat jako opakující se a monotónní zátěž. V budoucnu bude možnost střídání práce v kanceláři s prací na dálku i nadále přinášet rovnováhu na mnoha úrovních kvality života ve firmách.

Rizika spojená s novými způsoby práce

Přestože mají tyto nové způsoby práce výhody jak pro zaměstnance, tak pro firmy, nejsou samozřejmě bez rizika a budou muset být zaváděny koordinovaně.

Paradoxně neustále v práci?

Hlavním rizikem bude prolnutí osobního a profesního života. Navzdory skutečnosti, že je po těchto nových způsobech práce velká poptávka, mohou se zaměstnanci cítit víceméně „uvězněni“ v pracovním procesu bez možnosti odložit své pracovní povinnosti.

Tento nedostatek rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem trápí některé zaměstnance, jejichž firmy plánují v blízké budoucnosti přejít na práci na dálku. Mají obavy, že se jejich pracovní doba neúměrně prodlouží. Mají také obavu z izolace a ztráty kontaktu s vnějším světem, což může ovlivnit jejich výkon.

Firemní kultura v ohrožení?

Mezi nezávislostí a individualismem je tenká hranice a tyto nové způsoby práce by mohly představovat riziko pro soudržnost týmu. Zaměstnanci si sami dobře uvědomují riziko vyplývající ze ztráty neformální interakce.

Manažeři proto budou muset najít ještě nápaditější způsoby udržování sdílené firemní kultury prostřednictvím týmových setkání, leckdy uvolněnější nebo zábavnější formou (workshopy, semináře, mimořádné akce atd.).

Křehká rovnováha?

Zatímco práce na dálku přibírá stále více na významu, neměla by být vnímána jen jako módní výstřelek. Měla by být zavedena tak, aby řešila skutečný problém a konkrétní okolnosti společnosti. Některá odvětví nebo typy profesí se pro práci na dálku hodí více než ostatní. Bude také důležité udržovat rovnováhu mezi prací na dálku a ve firmě.

Práce na dálku by se proto neměla stát pravidlem, ale měla by zůstat variabilní proměnnou, která do organizace vnese flexibilitu. Zásadní otázkou bude udržení firemní kultury a soudržnosti, jinak dojde k určitému rozptýlení nebo dokonce anarchii. Efektivním způsobem udržování kontaktu a optimalizace týmového výkonu budou pravidelné pracovní termíny, hodnocení pokroku a týdenní nebo dokonce denní schůzky.

V menší míře může být překážkou udržitelnosti hybridních forem práce také ztráta kontroly manažerů nad svými zaměstnanci nebo demotivace zaměstnanců. Tyto obavy panující v kolektivu již po dlouhou dobu však byly do značné míry rozptýleny nedávnou zkušeností. Bylo zjištěno, že efektivnost je často vyšší než u konvenčních forem práce (lepší koncentrace, posílení postavení, úspora času vynaloženého na dojíždění atd.).

Změnové řízení

Tyto změny a nové způsoby práce by měly být projednány v rámci procesu změnového řízení určeného pro zaměstnance a ve spolupráci s nimi. Měly by být předmětem předchozí komunikace, personalizované podpory a školení v oblasti různých technických zařízení, digitálních nástrojů a softwaru pro mobilní práci, sdílení dokumentů na dálku a spolupráci.

Závěrem lze říci, že způsob práce bude v budoucnosti orientován více na lidi než na pracoviště. Cílem je poskytnout zaměstnancům flexibilní rámec, v němž mohou vzkvétat a pracovat chytrým a nestandardním způsobem. Klíčovými pojmy této nové kultury budou důvěra a flexibilita, které lze shrnout do fráze „chytrá práce“, která bude více adaptabilní a flexibilní.


Další články, které vám pomohou